Vážení kolegové a přátelé,

dovolujeme si Vás pozvat na další přednášku z cyklu StředověC JinaX s názvem
Armenofobie: Umění [a] marginalizace, kterou povede Margarita Khakhanova.

Přednáška se bude konat 25. dubna 2024 v 19 hodin v Knihovně Hanse Beltinga. Videozáznam přednášky bude následně dostupný i na Youtube profilu Centra (zde).

Abstrakt:

Mohou dějiny umění měnit hranice moderních států? Tato otázka zní minimálně jako přehnaná, vzhledem k roli tohoto oboru v aktuální společnosti bychom řekli, že je téměř absurdní. A přece existují výjimky, bohužel často velmi smutné. Jednou z nich jsou třeba dopady toho, jak se v carském Rusku studovalo arménské středověké umění.

Hlavní myšlenkou carské propagandy byla po připojení arménských území k Ruské říši v 19. století koncepce přátelství a „bratrství“ mezi ruským a arménským národem. Tato rétorika je mimochodem v ruských médiích používána dodnes. Ve skutečnosti však byla sit uace již od začátku zcela odlišná. Celý kavkazský region byl vnímán jako pouhá provincie říše a jeho umění (včetně historického) bylo prezentováno jako jeden souhrnný kulturní fenomén, až otrocky závislý na byzantské tradici. V textech soudobých historiků umění se tak pravidelně setkáváme s koloniálním pohledem na gruzínské a arménské umění. Kolonialismus je však cítit i na jiné úrovni: podle ruských badatelů mezi národy a kulturami tohoto regionu neexistovala rovnost. Na příkladu vědeckých publikací z konce 19. století, věnovaných středověkému dědictví Kavkazu, si ukážeme, že arménský národ byl systematicky marginalizován a jeho umění bylo prezentováno jako jednoznačně podřadné, dokonce až pohanské. V té době se navíc ruská propaganda a zákony snažily potla čovat arménskou kulturu všemi možnými někdy i velmi brutálními způsoby.

Ale jak tato situace, stále zdánlivě vzdálená naší době, může být relevantní v dnešním světě? V rámci přednášky se pokusíme ukázat do jaké míry jsou právě události konce 19. století přímo propojeny s aktuálním děním v Náhorním Karabachu, tedy se situací, kterou je složité definovat jinak než jako kulturní genocidu.